Braden Holtby vládne statistikám a kráčí si pro Vezinovu trofej

Mezi gólmany, kteří odchytali alespoň dvacítku zápasů, vede ve statistice procentuální úspěšnosti zákroků, průměru obdržené branky na utkání a také počtu výher. Braden Holtby zkrátka ční nad všemi svými kolegy a rázným krokem si vyšlapuje pro ocenění pro nejlepšího muže s maskou letošní sezóny.

Ač se to zdá takřka nemožné, Holtby má zaděláno na to, aby trumfnul dokonce i fenomenální ročník Careyho Price, který loni v Las Vegas opanoval udílení cen. Šestadvacetiletý brankář by se navíc mohl stát prvním v historii, který zaznamená 50 vyhraných zápasů v jedné sezóně. Po polovině základní části, jež se naplnila právě dnes, je na čísle 26 (Washington má přitom ještě duel k dobru). Rekordmanem v této tabulce není nikdo jiný než Martin Brodeur, kterému k magické padesátce v sezóně 2006/2007 scházely dva úspěchy.

Není však žádnou novinkou, že Kanaďan podává spolehlivé výkony. Vždyť jeho kariérní úspěšnost je více než srovnatelná s Dominikem Haškem a z gólmanů s alespoň dvěma stovkami zápasů na kontě je lepší pouze Cory Schneider s Tuukkou Raskem. V letošním ročníku se mu podařilo statistiky ještě vyšponovat, když se pyšní 93,3% úspěšností zásahů a průměr obdržené branky stlačil na 1,90. V základní hrací době neprohrál už téměř dva měsíce.

S dobrým trenérem až na vrchol

Co do činění s tím má washingtonský kouč brankářů Mitch Korn. „Našel způsob, jak utěsnit moji hru, abych nenechával někde zbytečné mezery ve výstroji. Chce, abych využil své atletičnosti, a dostal se tak rychleji zpátky do optimální pozice. To je jedna z věcí, na které jsme pracovali nejvíc,“ svěřil se novinářům o spolupráci Holtby.

Korn ovšem nezištně připisuje zásluhy také předchozím Holtbyho trenérům. „Samozřejmě že se jedná o dlouhodobý proces, který ho dostal na vrchol. Je to jako guláš, který se vařil dlouhou dobu, a jednotliví kuchaři přidávali do rendlíku své ingredience. Já jsem pouze zřejmě jako poslední zamíchal všechno do sebe,“ představil svůj pohled.

Při tréninku Holtby využíval malých bílých puků, které jdou sotva vidět, či během toho, co stál v bráně, držel medicinbal, jenž mu měl pomoci zpevnit tělo a posílit boční svaly. To je jen krátký výčet metod, které v praxi vyzkoušel a které ho dostaly tam, kde teď je.

Když vstupoval Holtby do ligy, nastínil nastavení své mysli. „Vždycky to pro mě bude práce za pochodu, protože když se trápím a nechytám dobře, jako první se uchýlím ke své atletičnosti. A já se chci dostat do bodu, kdy se budu moct raději obrátit na svou techniku,“ řekl pro oficiální stránky soutěže.

Po více než třech letech se dá, že této mety dosáhl.

Zatímco na začátku kariéry v nejslavnější lize se často spoléhal na zázračné zákroky, které vytahoval v nejvyšší nouzi, nyní již více věří správnému postoji. „Braden už rozumí rozdílu mezi normálním, urgentním a zoufalým zásahem. Rozumí tomu, že všechny tři kategorie vyžadují vlastní odpovědi od brankářů. Pochopil, že když potřebuje jen normální zákrok, ale místo něj vytasí zoufalý, staví se tím do špatné pozice,“ řekl Korn.

Právě tento přerod může stát za úžasnými čísly, jež svítí u Holtbyho jména snad ve všech dostupných statistikách.

Neméně důležité také je, že se Holtby přeměnil z temperamentního brankáře, který jen těžce zvládal své emoce během juniorských let, v klidného gólmana, jehož jen tak něco nevyvede z míry. V současnosti působí v brankovišti jako tichá síla a soustředí se jen a jen na svou hru.

Tým k tomu má také co říct

Bylo by ovšem naivní si myslet, že všechny zásluhy lze přičítat jen trenérům a Holtbymu. Ač je gólman sebelepší, za podprůměrným týmem to zpravidla žádné terno být nemůže. Dalším podstatným faktorem, proč se rodákovi z Lloydminsteru tak daří, jsou tedy velmi dobré výkony celého Washingtonu.

Tým z hlavního města šlape jako švýcarské hodinky a momentálně vládne lize. Druhý Dallas má sice jen o bod méně, avšak odehrál také o tři utkání více. Žádné mužstvo navíc nedostalo méně gólů než Capitals. Otázkou zůstává, co s hrou obrany udělá zranění pilíře zadních řad Johna Carlsona.

Zdá se však, že v případě Washingtonu platí přímá úměra – čím lepší je Holtby, tím lepší je tým a čím lepší je tým, tím lepší je i Holtby. Svého pokladu si je dobře vědom také hlavní lodivod střídačky Barry Trotz. „Je to pracovní kůň, chce hrát každou noc. Myslím si, že je vlastně pěkně naštvaný, když ho nepostavím. S každým zápasem lépe sleduje puk a je trpělivější mezi tyčemi,“ popsal elitního svěřence.

Holtby se už za své letošní výkony dočkal nominace do Utkání hvězd, jež se uskuteční na konci ledna v Nashvillu. Pokud si udrží současnou formu, jen těžko bude hledat soupeře pro červnové udílení cen a odnese si svou první Vezinovu trofej.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter