Hvězda dovednostních soutěží Scott: Skoro jsem ani neudržel hokejku

V obličeji klidný výraz a úsměv na rtech, ale uvnitř něj to vřelo. John Scott, jemuž fanoušci v internetovém hlasování poslali nejvíce hlasů ze všech, byl ze své první – a s největší pravděpodobností také poslední – účasti při dovednostních soutěžích All-Star Game velmi nervózní. „Stěží jsem před svým střeleckým pokusem udržel hokejku,“ přiznal.

Už před začátkem události si rodák z Edmontonu nebyl jistý, jak na něj budou lidé v Nashvillu reagovat. „Mé dcery jsou na mě pyšné. Jsou nadšené pokaždé, když mohou vidět zápas a mě v akci. Ale s publikem už to jak jasné nebylo. Vůbec jsem nevěděl, co mám očekávat,“ vyjádřil své obavy.

Ty se však ukázaly jako liché a fanoušci na tribunách Bridgestone Aréně ho přivítali bouřlivým potleskem. Už při nástupu na modrou čáru mu chicagská superstar Patrick Kane pravila do ucha: „Na mě budou bučet a ty si užiješ největšího aplausu, uvidíš.“

Jak Američan předpověděl, tak se také stalo. Později, když se šel Scott připravit na svůj pokus o nejtvrdší střelu, si dokonce vysloužil ovace vestoje. Lidé na tribunách tak dávali hromotlukovi jasně najevo, že jsou na jeho straně. Také ostatní hráči poklepali hokejkami o led na znamení podpory. Že by to ale Scotta uklidnilo? Spíše naopak.

Show plná úsměvů a nervozity

„Myslel jsem, že mi hůl vypadne z ruky. Úplně jsem se třásl a srdce mi div nevyskočilo z hrudi. Bylo to šílené,“ popsal své pocity. Možná také proto jeho první střela měřila jen 92,6 mil za hodinu. „Celou dobu jsem se klepal, takže jsem se do toho zřejmě nemohl tak opřít,“ řekl.

Druhou šanci už zužitkoval lépe a přístroj zastavil na čísle 95,9, čímž předčil například i kanonýra Tylera Seguina. Vždyť také kouč dallaského útočníka Lindy Ruff v žertu prohodil: „Tyler asi bude muset začít trochu posilovat.“

Scott přesto se svým představením úplně spokojený nebyl. „V Minnesotě jsem měl jednou přes 99 mil za hodinu. Ale co se dá dělat, hlavně jsem rád, že jsem nespadl,“ usmál se.

Jeho večer ovšem ještě nekončil. Jako všichni ostatní se ukázal také při poslední disciplíně, kterou byly samostatné nájezdy. První mu příliš nevyšel, ale na ten druhý si schoval lahůdku, za kterou by se nemuseli stydět ani ti nejlepší. Přijel těsně před Coryho Schneidera a asi naprosto všechny překvapil, když prudce zabrzdil a pokusil se zakončit otočkou do bekhendu. Schneider však na poslední chvíli vykopl beton a jeho snahu zarazil. Scottovi nezbylo než zaklonit hlavu a trochu zklamaně vykřiknout.

Podívejte se na Scottův nájezd:

„Nevěděl jsem, co mám udělat, tak jsem se zeptal Dustina Byfugliena. Ten mi řekl, ať si puk nahraju na brusli a zase si ho přikopnu na hokejku. Ale do toho jsem nešel, bál jsem se, že by to nemuselo skončit dobře,“ pronesl a opět se culil.

Místo toho předvedl takzvanou spin-o-rama, o kterou se pokoušel teprve podruhé v životě. „Ale v zápase jsem se do toho nikdy nepustil. Myslíte si snad, že bych někdy jel nájezdy? Jste šílení?“ zeptal se novinářů.

„A vytáhl byste z rukávu ještě nějaký trik?“ přiletěl další dotaz.

„Ne, to je vše. Rukávy jsou prázdné,“ odvětil Scott.

Nyní už se třiatřicetiletý člen farmy Montrealu těší na dnešní Utkání hvězd, kde jako kapitán povede do boje Pacifickou divizi. „Myslím, že už budu daleko klidnější. Přece jen je to týmové pojetí a nebudu na to sám. Doufám, že si povedeme dobře, protože chci vyhrát,“ ukázal bojovnou stránku.

John Scott si zkrátka víkend mezi smetánkou užívá plnými doušky. Aby také ne, bez nadsázky se dá říct, že jde o vrchol jeho kariéry, která se nejspíš pomalu blíží ke svému konci. 

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter