Jako malí jsme pod širákem hrávali dlouhé hodiny, vzpomíná Laine před Heritage Classic

Zimy ve Finsku bývají mrazivé, což je ta nejlepší zpráva pro všechny, kdo milují hokej a další zimní sporty. Nemusíte se totiž spoléhat na dostupnost stadionu, led najdete takřka kdekoli. Své o tom ví útočník Winnipegu Patrik Laine, který pár dní před duelem Heritage Classic mezi Jets a Calgary Flames rozjímal nad časy, kdy s kamarády mydlil hokej před domem od rána do večera a od večera do rána.

„Vůbec nás tehdy nezajímalo, kolik je hodin,“ vyprávěl finský snajpr novinářům z nhl.com. „Chtěli jsme hrát hokej pět hodin v kuse, nebo klidně i déle, a vždycky nás štvalo, když bylo třeba jít domů na oběd,“ vzpomínal na časy, kdy ještě neměl žádné tušení, že se jednou zařadí mezi smetánku National Hockey League.

Pro upřesnění: Laineho Winnipeg Jets svedou v neděli 27. října ve 3 hodiny ráno středoevropského času partii pod širým nebem proti Calgary Flames, a to v rámci tradiční akce Heritage Classic. Hrát se bude v kanadské provincii Saskatchewan, konkrétně na Mosaic Stadium v Regině. Pro Fina nepůjde o první venkovní střetnutí kariéry, premiéru si odbyl hned v nováčkovském ročníku (2016/2017), tehdy Stíhačky podlehly 0:3 Edmontonu.

„Všichni kluci mohli jít hrát hokej, ať už bylo jakékoli počasí,“ pokračoval jednadvacetiletý útočník. „Stačilo si vzít pár vrstev oblečení navíc a šlo se na věc. Pokud bych to měl porovnávat s hokejem uvnitř haly, tak je ta atmosféra venkovního hraní samozřejmě velmi odlišná a nenahraditelná,“ podotknul. 

Hlavní rozdíl vidí především v tom, že na stadionu mezi mantinely se už léta koncentrují chlapci celoživotně oddaní hokeji, zatímco na rybníku nebo na plácku před domem mohou s pukem a hokejkou dovádět i naprostí amatéři. „Přesně tohle je největší zábava. Někteří chlapci a holky klasický hokej nikdy nehráli, ale přesto jim nic nebránilo, aby šli ven sportovat s ostatními. Byly to skvělé časy,“ pokračovala dvojka draftu z roku 2016.

Patrik Laine povětšinou hrával se svým bratrem a jejich kamarády, pravidelně za lední zábavou vyráželi na ulici, nebo si vytvořili vlastní ledovou plochu, ať už šlo o jakékoli místo. Pokud teploměr ukazoval teplotu dostatečně pod nulou, fantazii se meze nekladly. 

„Kamarádi bydleli jen pár minut cesty od našeho domu, takže jsme pořád někde byli. Každý měl u domu aspoň malou příjezdovou cestu a branku, nic nám tedy nebránilo měnit místa utkání. Chodívali jsme hrát i po škole a hráli si na tehdy slavné finské hokejisty. Popravdě si nevzpomenu, který z nich jsem byl já. Co ale vím jistě, že jsem často chytal v brance. Vždycky někdo z nás musel chytat a mě to moc bavilo,“ neskrýval. Ostatně je známo, že Laine nejprve měl být brankářem, až později přesedlal na forvarda.

Až v neděli nad ránem hokejista s číslem 29 na zádech vyjede před zaplněné tribuny v Regině, jistě mu hlavou proběhnou živé vzpomínky na dětství. Jenže zatímco tehdy se jen a pouze bavil, teď jsou jeho výkony spojeny s očekáváním. A ty zatím letos, aspoň soudě dle pohledu do statistik, naplňuje. Patrik Laine v dosavadních jedenácti zápasech posbíral 12 kanadských bodů (3+9), v tabulce pravdy vykazuje hodnotu +1.  Už jen aby přidal nějaké branky, které od něj fanoušci vidí nejraději.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter