Ještě nezmizeli. Které bitkaře v NHL vídáme nadále a proč? – část druhá

Hrají pěstmi a srdcem. Hokejově na tom tak dobře nejsou, a tak vědí, že musí udělat naprosto cokoli, aby měli šanci splnit si sen a vyhrát Stanley Cup. Chrání hvězdy a trestají hříšníky. Přesto je liga nechce ani vidět. Bitkaři podle mnohých do hokeje nepatří, přesto jsou neodmyslitelně částí historie a kultury tohoto sportu. A díky bohu, stále jich v NHL několik válčí. Jinak by to totiž nebylo ono.

New York Rangers jsou tradičním týmem, který navíc v posledních pár sezonách zažívá velmi plodné období. Loni se dostali do finále, letos opět pomýšlí na nejvyšší cíle. V kádru při tom nikdy nechybí někdo, kdo ostří muziku. Po Brandonu Prustovi a krátce Dereku Dorsettovi se bitkařem Jezdců stal Tanner Glass.

Na rozdíl od předchozích dvou strážců hvězd Manhattanu však Glass není typickým bitkařem, který by sbíral stovky trestných minut rok co rok. Naopak, v NHL tuto hranici pokořil jen jednou, a to při své třetí sezoně, v dresu Vancouveru. Letos jich má zatím 91 a přes velký týmový úspěch se mu bohužel nedaří v jiných oblastech hry.

Zatím má totiž na kontě pouhé čtyři kanadské body, z nichž jen jedním je branka. Sám nikdy nebyl příliš produktivním hráčem, maximum si vytvořil před stávkou ve Winnipegu, kde posbíral 16 bodů. Dá se tedy očekávat, že s příchodem vyřazovacích bojů tenhle rodák z kanadské prérie bude spíše sedět než hrát.

Zajímavostí je, že Glass patří k nejvzdělanějším z hráčů NHL. Před svou profesionální kariérou zamířil do univerzity Dartmouth College, která patří k nejuznávanějším na světě. A i když se na ní chce dostat hokejista, musí studovat na vysoké úrovni. Možná je s podivem, že právě z takového člověka se stane bitkař, ale ve skutečnosti se jedná o celkem obvyklý jev.

Zaslouží si Rinaldo respekt?

Hodně vášně a negativních emocí v posledních letech vyvolává dvorní bitkař Philadelphia Flyers Zac Rinaldo. Týmové filozofii Letců, kde je zákeřnost zakořeněna už dlouhá léta, sice tak trochu vyhovuje, občas se ale dokonce nabízí otázka, zda vůbec tenhle přeceňovaný křídelník patří do nejlepší soutěže světa.

Už v juniorce se stal bitkařem a s tím ho také Philadelphia draftovala. Pak ho sice nechala projít juniorským systémem v plné délce, na farmě ho však držela pouhý rok. Rinaldo pak jako nováček udělal 232 trestných minut a k tomu devět kanadských bodů, což je u prvoročního bitkaře akceptovatelné.

Jenže od té doby se Kanaďanovi s italskými kořeny nepodařilo dosáhnout svého dosavadního maxima a nejen to. Zbytečně totiž na sebe upoutává pozornost zákroky za hranicemi jak pravidel, tak kodexu. Naposledy byl potrestán osmizápasovým distancem za zákrok na Krise Letanga, jenž patřil mezi ty nejohavnější, které jsme v posledních pár letech viděli.

Na druhou stranu se Rinaldo ve vlastní váhové kategorii dokáže slušně bít, takže si rozhodně zaslouží alespoň špetku respektu. Možná by se ale právě měl více soustředit na bitky, než na neférové zákroky, i když to vypadá, že vedení ligy vadí spíše to první. Pravdou je, že ačkoli svou práci odvádí dobře, kvůli nízké produktivitě vlastních spoluhráčů přijde veškerá jeho snaha vniveč.

Uznávaný veterán dohrává na Floridě

Podobně jako Jaromír Jágr, i Shawn Thornton se, i když o dost dříve, stěhoval z chladného severu na prosluněnou Floridu. Uznávaný bitkař udělal velmi povedenou kariéru v Bostonu, kde se dokonce stal jednou z nejpopulárnějších osobností celého města. Nejvíce se mu povedl ročník 2010/11, kdy zaznamenal 20 kanadských bodů. O sezonu později si pak vytvořil maximum v počtu trestných minut (154).

Ještě nedávno všechny hokejové fanoušky při samostatných nájezdech v dresu Bruins ujistil, že i dovednostmi si zaslouží být tam, kde je. Pak ale přišel osudný zkrat, když se mu nedostalo pomsty, kterou vyžadoval.

V zápase s Pittsburghem pak napadl respektovaného obránce Brookse Orpika, jenž je nyní členem Washington Capitals. Rodáka ze San Francisca napadl pěstmi a ačkoli neúmyslně, způsobil mu tak otřes mozku poté, co jej povalil na led. Musel kvůli tomu čelit nejdelší suspendaci roku (15 utkání) a výraznému poklesu v očích mnohých fanoušků.

Jenže Thornton, jakého známe, není člověk, který by jen tak mlátil protihráče, kteří s ním nic mít nechtějí. V Bostonu platil za velmi oblíbeného spoluhráče a tmelil tým tak, jako nikdo jiný. Možná kvůli jeho odchodu mají Bruins letos problémy s postupem do play-off. Na Floridě sice nehraje zdaleka každé utkání, ale i jeho přítomnost v kabině má cenu zlata.

Pokračování příště.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter