20. listopadu 2021, 8:41
Tomáš ZatloukalHokejová Dvorana slávy tento týden přivítala nové členy, mezi nimi Mariána Hossu, Jarome Iginlu, Kevina Lowea a Douga Wilsona. Kdo z plejerů, co za sebou zanechali výraznou stopu v NHL, by se mohli dočkat příští rok? Kandidát číslo jedna je jednoznačný, stejné numero nosil na dresu a patří k nejlepším gólmanům 21. století. Pochopitelně je řeč o Robertu Luongovi. Ač nikdy nezískal Stanley Cup, jeho úspěchy a historické zápisy jsou nepřehlédnutelné. To platí i o dvojčatech Sedinových.
Pojďme pěkně po pořádku.
Luongovi na první pohled chybí dvě klíčové trofeje. Prsten pro šampiona NHL a Vezina určená nejlepšímu brankáři zámořské soutěže. Proč by se tedy měl dočkat uvedení do Hockey Hall of Fame hned v nejbližším možném termínu?
Odpověď je dvojí – sportovní dlouhověkost a světová extratřída.
Bavíme se o gólmanovi, který trůní na druhém místě v počtu odchytaných mačů a čtvrtém v počtu výher. Za Martinem Brodeurem, Patrickem Royem a Marcem-Andrém Fleurym. Dalšími frankofonními Kanaďany a především nezpochybnitelnými legendami věhlasné soutěže.
Mezi nejlepšími najdete Luonga i podle úspěšnosti zákroků nebo čistých kont. K tomu je třeba připomenout, že byl kapitánem Canucks a že jej od stříbrného poháru dělila jediná výhra. Ostatně i ke zmíněné Vezině měl blizoučko, třikrát byl poraženým finalistou.
Navíc mu jednou patřil druhý flek v hlasování o ještě prestižnější Hart Trophy. Ve sbírce má alespoň Jenningsovu trofej. Hokejovou nesmrtelnost si ovšem zajistil jinak – mimo mantinely NHL. To když dovedl Kanadu k olympijskému zlatu.
Když už tu byla řeč o finále Stanley Cupu v roce 2011, vedle Luonga tehdy smutnili i Henrik a Daniel Sedinové. Švédští machři, co se uměli na ledě najít i poslepu. Jejich sbírka trofejí je parádní, oba se pyšní Art Ross Trophy pro krále bodování i o kus významnějšími cenami.
Co na tom, že "bratři v triku" nemají hokejový grál? Celou kariéru spojili s Vancouverem a žel z toho byl jen jediný postup do finálové vřavy. S Luongem je pojí i to, že také získali olympijské zlato. A to v roce 2006. Navrch jsou mistry světa. V Síni slávy by byli prvními dvojčaty.
Jména, která jsou brána za naprostou jistotu, máme za sebou. Kdo by se mohl dočkat krom Sedinů a "Bobbyho Loua"? V zámoří píší, že drobnou šanci má Patrik Eliáš. Plusem jsou dva prsteny, mínusem chybějící gloriola ligové superstar.
Experti více věří třeba takovému Rodu Brind'Amourovi, přičemž Josh Wegman z The Score podotýká, že všestranný forvard a současný kouč Hurikánů z Caroliny měl lepší kariéru než Guy Carbonneau. A bývalý vůdce Montreal Canadiens mezi hokejovou smetánkou je.
Ne, že by jeho předloňské uvedení nezpůsobilo haló...
Jen pro připomenutí, Brind'Amour vyhrál Stanley Cup a dvě trofeje pro nejlépe bránícího útočníka NHL.
Dojít by mohlo také na Alexandra Mogilného. V ročníku 1992/93 se blýskl 76 góly a doslova učaroval hokejovým fajnšmekrům. V NHL válel po útěku ze Sovětského svazu, který připomínal bondovku. V tomto ohledu byl mezi krajany průkopníkem. S New Jersey Devils získal stříbrný pohár, u torontských Maple Leafs zase cenu pro největšího gentlemana.
Kariéru v kanadsko-americké profilize zakončil s průměrem přes bod na zápas, řádil třeba s Pavlem Burem ve Vancouveru. Ano, on je oním čtvrtým esem Canucks zmiňovaným v titulku. Mimochodem, jeho jméno najdete mezi 29 členy Triple Gold Clubu.
Skončí jeho třináctileté čekání a přidá se k Buremu ve Dvoraně slávy?
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.