Nejvyšší pocty pro legendu. Lafleur bude mít v Kanadě národní pohřeb

Bývalý skvělý kanadský útočník a pětinásobný vítěz Stanley Cupu Guy Lafreur bude mít národní pohřeb. Po dohodě s pozůstalými to oznámil premiér provincie Québec Francois Legault. Rodák z tamního města Thurso a člen hokejové síně slávy v pátek prohrál po roce a půl boj s rakovinou plic. Bylo mu 70 let.

Lafleur bude pohřben v Montrealu 3. května v 11 hodin tamního času v katedrále Marie-Reine-du Monde, od 1. května bude jeho rakev vystavena za rohem v hale Bell Centre, domácím kolbišti Montreal Canadiens. V dnešních nočních hodinách se také konala pieta v Lafleurově rodném městě, kde se sešlo několik stovek lidí a prostranství zaplnily květiny, svíčky a zarámované dresy. Sociální sítě hokejového týmu se zbarvily do černé a místo loga je v profilovém obrázku jen číslo 10, které Lafleur nosil téměř celou svou kariéru. Canadiens toto číslo vyřadily už v roce 1985 při prvním ukončení kariéry „Blonďatého ďábla“. V květnu 2021 je následovala i juniorská QMJHL, která vyřadila číslo 4, se kterým svou legendární cestu hokejem započal. Před zápasem s Bostonem proběhla pieta i v Bell Centre, kde nechyběla velkoplošná projekce na led.

Vedení provincie plánuje v den pohřbu na budově parlamentu stáhnout vlajku Québecu na půl žerdi. Po slavném pravém křídle také pojmenuje silnici. „Tento národní pohřeb na uctění památky pana Guye Lafleura svědčí o veškerém obdivu a lásce, kterou k němu Quebečané chovají,“ pronesl premiér Legault. „Navždy zvěčnil naši historii a národní kulturu. Uctíme jeho zaslouženou památku za to, jakým velkým mužem byl.“

Takzvaný národní pohřeb je nejvyšší typ pocty, které mohou provincie samy vyhlásit. Výš už je jen státní pohřeb, vyhrazený pro politiky. Ten musí schválit kanadská vláda. Stejné pocty v minulosti měly dvě legendy „Habs“, Maurice "Rocket" Richard (2000) a Jean Beliveau (2014).

Lafleur strávil prakticky celou svou hokejovou kariéru v rodném Québecu, kde je navždy spjatý s Montreal Canadiens. S Montrealem vyhrál všech pět svých Stanley Cupů, čtyři z nich dokonce po sobě (1973, 1976-1979). Mimo to získal také 3x Art Ross a Ted Lindsay Award (nejvíce bodů a nejužitečnější hráč soutěže podle NHLPA), 2x Hart Trophy (nejužitečnější hráč soutěže podle NHL), 1x Maurice Richard Trophy (nejvíce gólů v sezóně), Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč Stanley Cup soutěže) a v neposlední řadě zlato z Kanadského pohárů 1977. V roce 1985 po neshodách s tehdejším trenérem Montrealu ukončil kariéru, aby se za tři roky do NHL vrátil v dresu New York Rangers. Proslul tím, že hrál bez ochranné helmy, což mu umožňovala tzv. Dědečkovská klauzule. Definitivně kariéru ukončil v roce 1991 po dvou úspěšných sezónách v týmu Québec Nordiques. Po ní se věnoval podnikání. Měl několik restaurací, vlastní značku energetických drinků a spoluvlastnil společnost zabývající se lety helikoptérami. Sám vlastnil pilotní licenci.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter