Po letech neúspěchu by měli Sharks razantně zakročit

Po torontských Maple Leafs jsou Žraloci ze San Jose snad nejčastějším terčem posměšků v odlehčené části hokejového prostředí a není se čemu divit. Mezi lety 2004 a 2014 se sice desetkrát dostali do play-off, pětkrát vyhráli svou divizi, jednou dokonce i Prezidentský pohár, v samotných vyřazovacích bojích se jim ale nikdy nedařilo. Pouze třikrát došli do finále konference, kde prakticky pokaždé vyhořeli. Letošní sezona je už nyní v základní části pro kalifornskou organizaci velmi špatná. Bez velkých změn Sharks žádná dobrá budoucnost nečeká.

Když v sezoně 2005/06 opustil Boston a vydal se do Kalifornie Joe Thornton, čekalo se, že Sharks čeká velmi slibných několik pár sezon. A že budou moci velmi vážně útočit na Stanley Cup. Jak by také ne, vždyť se Jumbo Joe stal novým parťákem skvělého Patricka Marleau a dvaapadesátigólového střelce Jonathana Cheechoo.

Párkrát se tedy stalo, že po skvělé základní části žádný úspěch v play-off nepřišel, tak se prostě řeklo, že příště to vyjde. Bylo by hloupé mít po třech letech zmaru chuť všechno překopat.

A kdo ví, kdyby Cheechoo nezamrzl a sázel každý rok padesát gólů, možná by celé první desetiletí nového milénia v NHL vypadalo jinak. Jenže na kdyby se nehraje, a tak se člen indiánské skupiny Kríů stal průměrným hráčem, načež Thornton s Marleauem neměli žádného zakončovatele.

Po jejich boku se časem vystřídalo několik hráčů. Jedním z nich byl Milan Michálek, který ale jedinou vskutku povedenou střeleckou sezonu zažil až o pár let později v Ottawě, dalším byl Dany Heatley, který sice nastřílel téměř 40 gólů v ročníku 2009/10, ale svá nejlepší léta rovněž prožil v hlavním městě Kanady.

Řešení? Překopat vše!

Přestavba týmu je vždy složitá záležitost a někde trvá dlouhá léta, například v Edmontonu. Výhodou Sharks je to, že už mají základní kameny nové generace položeny po vzoru Detroitu. Švýcar Mirco Müller by měl být lídrem defenzivy, náš Tomáš Hertl zase vůdcem ofenzivy. Počítat se dá i s Mattem Nietem a samozřejmě Loganem Couturem. Zkušenosti mohou svým mladším spoluhráčům předávat nyní už třicátníci Joe Pavelski, Brent Burns a Antti Niemi.

Problémem San Jose je právě to, že Müller s Hertlem jsou jediní dva hráči, u kterých se dá tak nějak věřit, že mají potenciál na to, že tenhle tým jednou vskutku potáhnou. Dalším problémem je to, že vám na to nikdo nedá záruku. A tak je potřeba konat. Žádné další hvězdy budoucnosti mezi svými prospekty Žraloky nemají, a tak je třeba zalovit ve vodách konkurence.

Ještě před tím bych ale vyhodil generálního manažera Douga Wilsona. V San Jose toho dokázal sice hodně, ale ne dost. Generálním manažerem už je skoro dvanáct let a jediné, co Sharks vyhráli, je Presidents Trophy.

Kouč Todd McLellan sice dostává za své vedení Sharks velké množství chvály, ale s týmem, který má k dispozici, by toho měl dokazovat daleko víc. Jediný Stanley Cup vyhrál jako asistent trenéra Detroitu, jako hlavní kouč získal titul jen za Houston ve farmářské AHL. Po sedmi sezonách bez úspěchu v play-off by měl u tak ambiciózní organizace přijít konec.

Thornton a Marleau by se měli taky pakovat

A už je pozdě. Sharks nejsou Kings, pokud se ještě letos díky zázračnému konci sezony dostanou do play-off, žádný Stanley Cup stejně nebude. Wilson se měl pokusit zachránit si reputaci při uzávěrce přestupů a alespoň jednu z hvězd týmu měl poslat pryč.

Duo pětatřicetiletých forvardů Thornton-Marleau je už vskutku příliš staré na to, aby vedlo nějaký tým bez větší pomoci někoho mladšího. Pavelski s Couturem sice dělají, co je v jejich silách, ale zatímco ten první nikdy neměl potenciál hráče s bodem na zápas, ten druhý se ještě nedostal na vrchol svých sil.

A i když Thornton s Marleauem stárnou a ztrácí produktivitu, hodně týmů by za ně dalo velkou část svého jmění, hlavně v době před play-off. Pořád se svým způsobem jedná o dominantní hráče na ledě a věřím, že by se našel i někdo, kdo by za ně dal výběr v prvním kole nebo vysoce draftovaného talenta.

V létě úplně obrovský zájem nebude a kdo ví, co by za tyhle dva Sharks dostali později. Čím déle ale oba zůstanou v San Jose, tím hůře pro celé mužstvo. Žraloci potřebují myslet na budoucnost. Zkušenosti jsou potřeba jinde, ponechat by si jich měli jen přiměřené množství.

Vše záleží jen na tom, jak rychle budou šéfové Douga Wilsona jednat. Případná krize může trvat klidně několik dlouhých let.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter