2. března 2016, 17:09
František SuchanKdyž v pětadvaceti hrajete hokej za Székesfehérvár a šéfové NHL si na vás nevzpomněli ani v posledních kolech draftu, není úplně snadné doufat, že jednou nejlepší soutěž světa okusíte. Derek Ryan to přesto zmáknul. Nevídanou oklikou se americký útočník v úterý vyloupnul v sestavě Caroliny a hned se i trefil. V devětadvaceti letech vystřihnul premiéru jako hrom.
V přesilovce si klepnul o přihrávku a za okamžik puk loupnul skrz postoj Coryho Schneidera do branky. Derek Ryan se rozzářil nadšením. Za tímhle gólem bylo daleko víc, než jen srovnání skóre tuctového zápasu mezi Hurricanes a Devils na 1:1.
Byla v něm nečekaná radost chlapa na prahu třicítky, který neměl v téhle soutěži nikdy hrát.
Úspěch nováčka, který teprve začínal druhou třetinu své kariéry v NHL.
Trefa, o které se dozvěděli i fandové v Maďarsku, Rakousku a Švédsku. Tedy všude tam, kudy si snaživý americký centr klestil neopakovatelnou cestu mezi hokejovou elitu.
„O takových momentech sníte jako dítě. Nastoupit v NHL, dát gól… Mám v sobě emoce, které ani nedokážu popsat. Neuvěřitelné, tohle v sobě budu nosit po zbytek života,“ lebedil si Ryan po utkání, kdy si ještě pořád připadal tak trochu jako v pohádce.
Proč? Protože měl dávno skončit jako stovky dalších v zástupu neúspěšných. Solidní výkony v kanadské juniorce totiž nevedly k pražádné pozici na draftu, čtyři roky na kanadské univerzitě mu pak NHL spíš oddálily. Z americké vysokoškolské soutěže je do nejlepší ligy blízko, z její kanadské sestry nikoliv. A to ani pro hvězdu, jakou se tam Derek Ryan stal.
Tak se vydal do Evropy. Tam, kde o něj byl zájem. Do maďarského Székesfehérváru v rakouské lize. Na taková místa chodí zámořští hráči hlavně udělat si pohodu a vydělat si na živobytí. Velkou kariéru tu neočekáváte. „NHL mi tehdy vůbec nepřišla na mysl. Prostě jsem šel hrát, abych si něco vydělal a zajistil rodinu. Sen o NHL má každý kluk, ale když jste od ní takhle daleko, vnímáte, že to není reálné,“ připustil Ryan, když vzpomínal na období, kdy se ve svých čtyřiadvaceti vydal přes oceán na neobvyklou adresu.
Jenže ono se začalo dařit. Pro příští dva roky se jeho zaměstnavatelem stal Villach a bodů naskakovalo čím dál víc. Nejdřív 66, pak 84. Proto se ozvali ze Švédska, z Örebro. Neznámý Američan tu pak v minulé sezoně rázem vyhrál produktivitu ligy a byl vyhlášen jejím nejužitečnějším hráčem. V zámoří zpozorněli. Co takhle zahrát si AHL? „Najednou jsem zase začal doufat v šanci na NHL, tak jsem se vrátil,“ vysvětloval, proč v létě vyrazil zpátky do Severní Ameriky, do Charlotte. V Carolině, jíž dělají místní Checkers farmu, navíc trénuje Bill Peters, Ryanův někdejší kouč z juniorky. Další důvod, proč to i v lehce pokročilejším hokejovém věku ještě zkusit.
V létě makal Ryan na fyzičce s Tylerem Johnsonem, drobnou oporou Lightning, o kterou taky kdysi v draftu nikdo ani nezavadil. Před sebou tak denně viděl, že i když s vámi nepočítají, jde to. Jde se vypracovat vlastí vůlí. O přísun gólů a asistencí v dresu Charlotte následně hned od počátku ročníku nebyla nouze, odhodlaného profíka si navíc brzy spoluhráči zvolili za nového kapitána.
Před pár dny mu tak v letadle šéfové oznámili, ať obvolá rodinu. Že se na něj bude moct vyrazit podívat, jak hraje NHL. I trejd kapitána Erika Staala ale třeba i zranění Andreje Nestrašila mu uvolnily místo na soupisce. „Je to úžasné, neuvěřitelné. Beru jako obrovské požehnání, že jsem tady. Jsem nadšený z šance, jakou jsem dostal. Jo, vzal jsem to do ligy neobvyklou cestou. O to je to teď ale sladší,“ líčil Ryan před svou premiérou.
Při ní měl v hledišti otce, sestru, ale i manželku a syna, tedy sestavu, jakou běžní nováčci jen tak nemívají. Ryanovic parta tak na vlastní oči viděla ten senzační gól… Ostatně, byla to zatím jediná Američanova rána v NHL, zatím tak má 100 % úspěšnost střelby. „Tak to abych už skončil, ne?“ zasmál se téhle zmínce. A vlastně zatím skutečně neví, co s ním po sezoně bude.
Sen si už splnil, teď prý chce už jen jednocestnou smlouvu. Když ji nedostane, vrátí se do Evropy. Do Ruska, Švédska či Švýcarska. Tak jako tak s famózní story o cestě z Maďarska až do NHL. „Jeho příběh je úžasný. Derek je člověk, který hraje hokej srdcem, na ledě udělá všechno, co po něm chcete a věří si,“ těšilo kouče Peterse. „Je to úžasný kluk, každý v Charlotte ho má rád. Chová se skvěle na hřišti, v kabině i v běžném životě. Na něj nemůžete říct nic špatného, je to prostě po všech stránkách výtečný člověk a spoluhráč,“ nacházel jen slova uznání parťák Brock McGinn.
A jen pro srovnání, ve 29 letech se Derek Ryan stal nejstarším debutantem i střelcem premiérového gólu v dresu Hurricanes, rekord NHL však suverénně drží někdejší sovětský matador Helmut Balderis. Lotyšský velikán byl draftován Minnesotou až po pádu železné opony – a taky po původním konci své kariéry. Tu však ve 36 letech oprášil a po svých 37. narozeninách se v NHL i poprvé trefil.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.