Povedený kemp, premiérová branka. Sekáč bojuje o životní šanci v Montrealu

Ruku na srdce, moc takových příležitostí k radosti nemáme. Silná generace sedmdesátých let až na výjimky NHL zvolna opouští a česká demografická křivka za ní nemá náhradu. Zvlášť aktuálně dospívající devadesáté ročníky jsou slabé, každý mladý Čech v zámoří tak je mezi tuzemskými fanoušky náležitě oslavován. Jiří Sekáč je jedním z našich posledních důvodů k radosti.

Na druhý pokus

Za mořem to nezkouší poprvé. V roce 2010 tu jako osmnáctiletý zakončil svůj juniorský pokus v Ontario Hockey League, načež odešel mezi dospělé. Neohromil, do NHL nebyl nikdy draftován. Na dva roky se usadil v nižší a méně známé USHL, kde hrál za Youngstown Phantoms. Pak zamířil zpátky do Evropy.

Slušné výkony v Kontinentální hokejové lize, kde hrál za pražský Lev, ho nominovaly do české reprezentace. V ní patřil na posledním světovém šampionátu k nejmilejším překvapením. Přestože tento podnik zámoří nikdy moc nezajímal, jste-li dostatečně mladý a máte trochu štěstí, můžete zaujmout.

Sekáč zaujal. Zájem o něj projevilo hned několik klubů. Vybral si ten vůbec největší. Po vydařeném kempu se probojoval do prvního mužstva nejúspěšnějšího zámořské organizace všech dob. Montreal Canadiens, to je značka! Třiadvacet Stanley Cupů, řada vítězných generací, osobnosti v managamentu, v mužstvu i okolí klubu. Sekáč naskočil a ve čtvrtek proti Bostonu se zapsal poprvé mezi střelce.

Kamery si v ochozech ihned vybraly jeho otce, který křepčil radostí. Prý to byl ten nejupřímnější projev hokejového nadšení v Bell Centreu od radostného tanečku generálního manažera Marca Bergevina po vítězné brance v prodloužení proti Tampě Bay během posledního play off.

Zámořští novináři si dělali legraci, že si může dát Bergevin v některé ze svých luxusních lóží potají taneční repete, protože Sekáč, jenž podepsal v klubem v létě dvoucestný kontrakt, se začíná jevit jako dobrá trefa. V prvním týmu Habs si letos vydělá maximálně 925 tisíc dolarů, kdyby zamířil na farmu, bude to jen 70 tisíc. To jsou při zámořské platové inflaci velmi nízké peníze.

Charakterní kluk a srandista

Pokud jde o ty, jimž udělal v ochozech Bell Centrea ve čtvrtek 16. října největší radost, je tu ještě jeden muž, kterého musíme zmínit. Curtis Carr, trenér Youngstown Phantoms v Ohiu, týmu USHL, kde mladý Sekáč v minulosti působil. Tehdy ještě s poněkud bláhovým snem, že se co nevidět prosadí do respektované NHL.

„Jsem za něj šťastný, je to velmi dobrý hráč,“ řekl Carr. „Byl tu kluk, u kterého jsme cítili potenciál jednou se v NHL prosadit. Byl šikovný. Vím taky, že extrémně tvrdě pracoval a hokeji se úplně oddal. Že se prosadil u Canadiens, je skvělé. Když jsem ho teď navíc uviděl na tabuli jako střelce, měl jsem za něj obrovskou radost.“

V době působení u Phantoms ohromila místního kouče především Sekáčova schopnost kontroly puku ve vysoké rychlosti. Mimoto byl šikovný a měl dobrou střelu. „Je to charakterní kluk, spoluhráči ho měli rádi,“ přidává hráčův někdejší kouč. „Na ledě má spoustu energie. Je to srandista. Takový ten typ, co sedí vzadu v autobuse a vypouští ty správné komentáře ve správnou chvíli. Míval fakt dobré fórky…“

Horší to bylo s muzikou. Jeho techno prý šatně moc nevonělo. „Myslím, že byl trochu naštvaný, že se jeho muzika v kabině moc nehrála,“ prozradil se smíchem Carr. „To jeho evropské techno nedostávalo v přehrávači moc prostoru…“

Podstatnější je, že nedostal prostor na draftu. Také Carra zarazilo, že si Sekáče žádný klub NHL opakovaně nevybral. „Byl jsem překvapený. Myslel jsem si, že určitě někoho zaujme, třeba v nějakém pozdějším kole. Už jen pro jeho šikovnost. Možná tolik nebodoval, ale pomáhal nám vyhrávat zápasy. Není vždycky důležité, zda promítnete svůj přínos do brankového zápisu.“

Když už NHL, proč ne rovnou Montreal

Hokejový svět nakonec odhalil jeho schopnosti s mírným zpožděním. Šanci dostal letos u Canadiens, v klubu svého srdce. Sám přiznal, že o něj mělo zájem snad deset týmů NHL, nabídce tradičního klubu s obrovskou podporou fanoušků však nešlo odolat.

„Bavil jsem se o tom s lidmi a ti mi říkali, že bych se měl zaměřit na tým, kde budu mít nejlepší možnost hrát,“ řekl už před pár týdny dvaadvacetiletý Kladeňák. „Zajímalo se o mě snad deset mužstev, ale nějak jsem cítil, že Habs budou ta správná trefa. Vždycky jsem chtěl být součástí Montrealu Canadiens.“

Už v kempu ohromil. Měl vynikající výsledky fyzických testů. Bylo čím dál jasnější, že má šanci první tým udělat. Že se může v Montrealu prosadit. Už pro to, v létě odešel Brian Gionta, za něhož tu sháněli náhradu. Sekáč přitom může hrát na levém i na pravém křídle, je hodně univerzální.

S rozkoukáním ve městě a v klubu mu pomohl Tomáš Plekanec, další odchovanec kladenské školy. Zkušenější spoluhráč neměl pochybnost o tom, že se mladík může chytit. „Vidíte, že je na NHL připravený,“ řekl už během kempu. „Dobře chápe, co má na ledě dělat.“

„Známe se, protože spolu v létě hrajeme inline hokej,“ prozradil směrem k Plekancovi o deset mladší Sekáč. „Na Kladně vyrostlo hodně dobrých hokejistů, ani nevím proč. Hodně těch hráčů je ale starších, mladší teď odcházejí hlavně do Kanady nebo Švédska.“

Svou cestu si zvolil také Sekáč. Zatím to vypadá, že má správný směr. Je to ale pořád jen začátek. Po šesti utkáních má Montreal na kontě pět výher. Sekáč k nim přispěl jedinou brankou. Trenéři mu dávkují čas velmi opatrně. Držme palce, ať se vše odvíjí dobře a český hokej v NHL se rozroste o dalšího kvalitního zástupce. Při vší úctě, mladých talentů tu máme jako šafránu.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter