Steve Montador není první ani poslední. Jak zastavit otřesy mozků?

Před třemi a půl lety zasáhlo hokejovou veřejnost tragické léto. Kromě letecké nehody, při které zahynuli hokejisté Lokomotivu Jaroslavl, opustila svět i čtveřice kanadských bitkařů z NHL. Přestože tyto události máme stále v čerstvé paměti, nedávno jsme se museli smiřovat s další ztrátou, když doma v Torontu zemřel zkušený obránce Steve Montador. Rok poté, co prakticky ukončil kariéru.

Hokej je nebezpečná hra. Můžete shodit rukavice a schytat pár dobře provedených ran. Nebo jen jednu, která vás ale knokautuje a vy si pak třeba rozrazíte lebku pádem na led. To se vám může stát, i když blokujete střelu hlavou. Nebezpečí také nastává, pokud ztratíte kontrolu a hlavou nabouráte do hrazení nebo do brankové konstrukce.

A nebo vás soupeř ve výstroji středověkého rytíře trefí do hlavy.

Kdo nezná hokej, asi by si po těchto větách řekl, že ho musí hrát jen skuteční blázni. Naštěstí tady všichni víme, že se tyhle věci zas tak často nestávají. A když ano, často je ničivá síla tak malá, že nezpůsobí žádné větší zranění.

Jenže ne každý hokejista má to štěstí, a to platí dvakrát o těch nejtvrdších hráčích NHL. O těch, kteří odehráli deset až patnáct sezon, v jejichž průběhu schytali nejednu ránu a zblokovali nejednu střelu.

Montador byl bojovník

Steve Montador patřil k těm nejvíce spolehlivým zadákům, které NHL v prvním desetiletí nového tisíciletí zažila. Nejlepší období své kariéry zažil v Calgary, kde začínal a hned ve své druhé sezoně došel s Flames až do finále Stanley Cupu. Už tehdy mu zranění zkrátilo ročník na 26 duelů.

Třikrát za svou kariéru v nejlepší lize světa překonal hranici 100 trestných minut, zároveň se ale s přibývajícím věkem stával i ofenzivní hrozbou. Mezi lety 2007 a 2011 pokaždé překonal hranici 20 kanadských bodů a nebýt osudového zranění, povedlo by se mu to i napopáté.

Jenže právě ve svém posledním ročníku, když hrál za Chicago, mu byla prakticky ukončena kariéra. Nejprve se po sérii zranění konečně vrátil v březnu do akce, jenže v zápase s New Jersey dostal hit do hlavy, který mu přivodil další otřes mozku. S ním bojoval po celou dobu stávky, ale do NHL už se nevrátil.

Sezonu 2012-13 dokončil na farmě v Rockfordu, v létě se rozhodl vycestovat na štaci do chorvatského Medveščaku Záhřeb a přestože se mu i jeho týmu vedlo skvěle, musel se vrátit domů. Opakující se symptomy otřesu mozku mu nedovolily pokračovat.

Skvělý na ledě, i mimo něj

Montador patřil k těm více angažovaným hráčům, působil v hráčské asociaci NHLPA a také se účastnil soudního procesu, který proti samotné lize vede několik bývalých hokejistů, jejichž kariéry byly ukončeny právě otřesem mozku.

Tohle zranění totiž není žádná legrace. Mozek je bohužel velmi křehká věc, a každá taková příhoda ho celkem ošklivě poznamená. Jak to přesně funguje vám budou moci sdělit doktoři. Člověk se pak ale, mimo jiné, potýká s nevysvětlitelnými depresemi, úzkostí a špatnými náladami. Tak špatnými, že chce pryč ze světa. Že potřebuje pryč.

Důvod smrti ještě nebyl objasněn, veřejnosti bylo sděleno, že Montador zemřel přirozenou smrtí, jenže problém je, že mu bylo 35 let, a tak se čeká na vyšetření pitvy. Ta by měla ukázat, zda se vskutku jednalo o sebevraždu, což by nebylo překvapivé rozuzlení. Ale zároveň by bylo šokující, protože Montador byl pozitivním člověkem, který byl stále otevřený a podělil se o každou zkušenost a radu.

Jeho přítelkyně navíc čeká dítě. Proč by si chtěl nastávající otec dobrovolně vzít vlastní život?

Bojoval na ledě, i mimo něj. Za své spoluhráče i za své soupeře. Rukavice zahodil mnohokrát, ale nakonec to nebyla pěst válečníka, ale tvrdá výstroj, co mu zničilo život.

Řešení existuje

Hokej je stále rychlejší a rychlejší a přibývá i ostrých srážek. Občas to odnese koleno, jindy rameno. Otřes mozku nyní ponechává mimo hru šest hráčů NHL, u dalších se něco podobného může předpokládat s tím, že týmy nemusí vždycky sdělovat, jaké přesně zranění je. Kdo ví, kolik z těch zranění horní poloviny těla jsou právě otřesy mozků?

Výstroj hokejisty je těžká věc. Nikdy jsem jí nevážil, ale náraz do ní v plné rychlosti, to musí být pořádná šlupka. Možná lepší rozeběhnout se proti člověkovi oděném v brnění středověkého rytíře.

Chrániče jsou dělány tak, aby co nejlépe ochránily hráčovo tělo. Bohužel jsou v tom tak dobré, že také neúmyslně slouží jako ta nejškodlivější zbraň proti soupeři.

Mozek je daleko důležitější než cokoli jiného v těle člověka, kromě srdce. Don Cherry už dlouhá léta volá potom, aby se výstroj nedělala tak nebezpečná. Kdo ví, kolik životů by bylo zachráněno, kdyby někdo dal na jeho rady. 

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter