Syn vs otec. Karmanose už nenajdeme pouze v Raleigh

Karmanos rovná se Carolina, platilo až donedávna takřka stoprocentně. Od června je ale jeden z členů rodiny vlastnící Hurricanes zaměstnán v jiném klubu NHL. Jason Karmanos, který v organizaci z Raleigh dlouhé roky působil jako výkonný viceprezident, je novým šéfem oddělení hokejových operací v Pittsburghu.

„Při draftu jsem si musel připomínat, ke kterému stolku si mám sednout,“ řekne s lehkým pousmáním. „Když jsem tu nabídku dostal, byl jsem nadšený. V průběhu minulé sezóny jsem přemýšlel, jestli se vůbec ještě někdy k hokeji vrátím. Možnost jít do Pittsburghu mi připadala příliš dobrá, než aby to byla pravda.“

Nečekanou nabídku mu předložil jeho dlouholetý nadřízený Jim Rutherford, jenž koncem dubna rezignoval na funkci generálního manažera Hurikánů, aby o půldruhého měsíce později usedl do stejného křesla u Penguins.

„Přijal jsem práci v Pittsburghu v době, kdy je nejvíc práce, a začátek byl dost hektický. Byla to ale příjemná změna. Myslím, že ji potřebovaly obě strany, já i Hurricanes. Byl jsem na jednom místě už hodně dlouho a začalo to na mě dosedat,“ líčí Rutherford.

Čtyřicetiletý Jason Karmanos na tom byl podobně. V různých funkcích působil v Carolině od roku 1998, v posledních čtyřech letech měl na vizitce kromě titulu viceprezidenta uvedeno také asistent GM. Loni v září se ale nepohodl s otcem v jisté rodinné záležitosti a dostal výpověď.

„Spousta lidí si myslela, že se mraky přeženou, ale nestalo se. Bylo to těžké, prožil jsem v klubu velkou část svého života a hodně lidí mi chybí. Byla to pro mě velká změna,“ líčí pocity z občasných návštěv na zápasech Hurricanes.

Na Den díkuvzdání, tedy v polovině listopadu, se ženou usoudili, že by se měl poohlédnout po jiném zaměstnání v hokejovém světě. Jednal s několika kluby NHL, ale nabídka od bývalého šéfa pro něho byla bleskem z čistého nebe. „Byl to jeden z nejneuvěřitelnějších obratů, jaký mohl přijít,“ tvrdí v rozhovoru pro list News & Observer.

„Věděl jsem, že pro Jasona to byl náročný rok, když se ocitl mimo hokejové dění. V Carolině odváděl velmi dobrou práci a já cítil, že tohle pro něho bude příznivá změna, když se bude moci postavit na vlastní nohy,“ vysvětluje svoje pohnutky Jim Rutherford.

Také on, ačkoliv klub v Carolině řídil dlouhých dvacet let, po přestupu k Tučňákům poznává některé nové aspekty práce generálního manažera.

„Po celou moji kariéru se mi nestalo, abych musel hledat nového trenéra mezi sezónami. Nebylo to těžší, než jsem očekával, ale ani tak snadné, jak jsem byl zvyklý. Poprvé jsem musel absolvovat celý proces hledání, který byl ztížený tím, že ve stejnou dobu sháněli nového kouče další tři nebo čtyři kluby,“ připomíná.

Když už měl jako vítěze konkurzu vybraného Willieho Desjardinse, rozhodl se kouč čerstvých mistrů AHL z Texasu pro nabídku od konkurence z Vancouveru. Rutherford musel následně sáhnout po „náhradníkovi“ Mikeu Johnstonovi, trenérovi a generálním manažerovi Portlandu z juniorské WHL.

„Chtěl jsem ho také pozvat na pohovory, ale slyšel jsem, že má zájem vést Canucks,“ popisuje Rutherford licitaci mezi jednotlivými kluby. „Zavolal jsem Mikeovi hned další den a potěšilo mě, že na naši nabídku kývnul.“

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter