Trenér roku? Gerard Gallant táhne podceňovanou Floridu do vyřazovacích bojů

V lize stojí na střídačkách podstatně zkušenější a věhlasnější muži jako Mike Babcock či Joel Queneville. Přesto letos mezi hlavními trenéry vyčnívá jméno Gerarda Gallanta (na fotce vpravo), jenž se velkou měrou zasluhuje o postavení Floridy na čele Atlantické divize. Podceňované mužstvo kráčí vstříc postupu do play-off a Gallant k trofeji pro nejlepšího kouče soutěže.

Gallant přišel do týmu ze Sunrise před loňskou sezónou a už v ní zaznamenal s Pantery výrazný progres. Ačkoliv celek okolo brankáře Luonga do vyřazovacích bojů nakonec neproklouzl, zlepšil se oproti ročníku 2013/2014 o úctyhodných 25 bodů.

Letos už mají fanoušci možnost naplno sledovat potenciál mladého týmu. Florida se momentálně vyhřívá na první příčce Atlantické divize a v celé Východní konferenci je lepší pouze nedostižný Washington. Na postup do nadstavbové části mají Jágr a spol. náskok poměrně luxusních osmi bodů.

„Věděl jsem, že máme dobrý tým, ale opravdu jsem si nemyslel, že po polovině ročníku budeme na prvním místě. Jsem přesvědčený, že ani mnoho dalších lidí si něco podobného neumělo představit,“ sdělil Gallant bez okolků deníku Miami Herald.

Dvaapadesátiletý kouč, který dříve působil jako asistent v Montrealu (také tam se tým během jeho působení výrazně zvedl), se velkým písmem podepisuje pod současné úspěchy kádru Panterů. Našel ideální složení útoků, mužstvu naordinoval precizní defenzivní taktiku a v klíčovou chvíli se dokáže rozhodnout pro správnou variantu řešení situace. To vše z něj činí horkého kandidáta na zisk Jack Adams Trophy, která se každoročně uděluje nejlepšímu trenérovi v základní části.

Nejlepší období v historii

Sezónu přitom na Floridě nezačali příliš vydařeně. Namísto toho, aby se mužstvo pokusilo navázat na předchozí ročník, byli Panteři ještě na Den díkůvzdání 16 bodů za prvním Montrealem a zejména pět bodů za hranou postupu do play-off. Z posledních dvanácti duelů navíc devět prohráli a bilance 8-9-4 nenasvědčovala ničemu pozitivnímu.

Pak se ovšem začaly dít věci…

Florida prožila nejlepší měsíc ve své historii, během nějž nasbírala 22 bodů, a hlavně si na přelomu roku užívala dvanáctizápasovou vítěznou šňůru – rovněž nejdelší za více než dvacetileté působení v lize. Odměnou pro Gallanta (ale také Jaromíra Jágra, Roberta Luonga a Aarona Ekblada) byla nominace do Utkání hvězd v Nashvillu.

Přestože úspěšná série týmu nedávno skončila a v posledním utkání proti Calgary hokejisté ze slunného města museli zkousnout krutý debakl 0:6, stále jsou jasnými vítězi v kategorii pro největší příjemné překvapení sezóny.

Mimochodem, Gallant při středečním zápase s Plameny na střídačce kvůli smrti své matky nestál. Ještě před tímto „trapným představením,“ jak výkon svého manšaftu zhodnotil útočník Jonathan Huberdeau, bývalý hlavní trenér Columbusu popsal situaci okolo svého celku. „Už to není jen o štěstí, že tolik vyhráváme. Jsme dobrý tým a také to o sobě víme. Všechno jde v poslední době opravdu na jedničku a lidé si toho začínají všímat. My se ale prostě jenom bavíme. Je nám jasné, že tohle období jednou skončí, ale do té doby si to užijeme,“ vyjádřil se.

Z podceňovaného týmu se stal černý kůň letošního ročníku a velkou zásluhu na tom má právě muž, jenž v NHL odehrál jen necelou šedesátku zápasů. V konkurenci Barryho Trotze, pod nímž jdou Capitals od výhry k výhře, či Johna Hynese, který taktéž pozvedl mužstvo Ďáblů, to bude mít obtížné, avšak Gallant by si za neuvěřitelné zlepšení Floridy minimálně nominaci na trenéra roku zasloužil.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter