Vladimir Tarasenko: vysmátá ruská hračička si razí vlastní cestu

Když byl při draftu 2010 vybrán Blues Vladimir Tarasenko, největší úspěch v podobě zisku titulu juniorského mistra světa na něj ještě čekal. Ten se dostavil hned za pár měsíců, úspěch v NHL ovšem až prakticky za čtyři roky. Ta doba nadešla právě teď a Tarasenko díky svému umění sklízí chválu ze všech stran.

Tarasenkova cesta do NHL přitom byla poměrně zdlouhavá. V červen 2010 nejprve St. Louis Blues podepsali kontrakt se švédským obráncem Davidem Rundbladem, kterého později vyměnili za celkově 16. volbu v draftu 2010 do Ottawy. Rundblad se ještě tu sezonu dostal s padesáti body v pětapadesáti zápasech na druhé místo historické tabulky obránců švédské Elitserien, pak ale vyrazil na méně zdařilou misi do zámoří, kde zatím paběrkuje mezi prvním týmem a farmou. Od minulé sezony tak po konci v Phoenixu činí v Chicagu.

O to markantnější je rozdíl mezi ním a Tarasenkem. Zatímco Rundblad se ihned pokusil uspět v NHL a rozhodně se nedá říci, že by uspěl, Tarasenko po draftu ještě strávil rok a půl v KHL. A rozhodně to nebylo proto, že by na vedení Blues nezapůsobil. Již před draftem rozdával s úsměvem rozhovory v lámané angličtině a generální manažer Blues Doug Armstrong si hned pomyslel: „To je T.J. Oshie, ale v ruském provedení.“

Ani sympatie generálního manažera ale nevedly k tomu, aby riskoval Tarasenkův skok do NHL rovnýma nohama. V Novosibirsku se ostatně potkal s Jorim Lehterou, s nímž momentálně hraje v jednom útoku také v NHL. Ani v Rusku ovšem neměl situaci jednodušší, než by měl v NHL. Byl sice považován za velkého talenta, ale stále za hráče, který se může a nemusí prosadit. „Pamatuji si jej již od jeho mládežnických let, kdy jsem ještě působil jako trenér. Vždy jsem si dělal poznámky o týmu mého soupeře a když přišlo na Vladimirův tým, věděl jsem, že on je nejnebezpečnější. Mnozí mu sice kvůli jeho výšce nedávali šanci, ale když jsem se stal agentem, hned jsem kontaktoval jeho otce. Bylo mi jasné, že ten kluk má budoucnost,“ přiznal nedávno Tarasenkův agent Alexej Dementěv.

Sám Dementěv, stejně jako řada jiných, vidí sílu Tarasenka také v jeho lidských vlastnostech. „Už tehdy na něm bylo poznat, že je to člověk s velkým srdcem a dokáže jednou táhnout svůj tým,“ tvrdí Dementěv, jehož slova podporují i Tarasenkovy činy. Byla již řeč o rozhovorech po draftu, kdy rozdával úsměvy na všechny strany, jeho důležitou vlastností je ale i skromnost.

Po vstřelení svého prvního hattricku v NHL měli Blues dobrovolný trénink. Kdekdo by čekal, že Tarasenko jako vycházející hvězda bude odpočívat, podobně jako jiné osobnosti týmu. Opak však byl pravdou – Tarasenko byl po Alexanderu Steenovi druhý na ledě. Ke skromnosti a pokoře jej vychovával hlavně jeho dědeček, po němž dostal celé jméno. Bděl nad ním v dobách, kdy jeho otec Andrej, olympionik z Lillehammeru, nejlepší střelec ruské ligy a někdejší trenér Sibiru Novosibirsk, hrál hokej v Jaroslavli.

„Děda sleduje každé mé utkání a taky se mnou každé probírá,“ přiznává nejmladší z rodu Tarasenkových. „Poté, co jsem vstřelil hattrick, mi řekl, že to byl pouze jeden zápas, co mi vyšel. Byl šťastný, ale utvrdil mě, že v tomto trendu musím pokračovat a neslevit.“ Rady mu však nepředává jen dědeček, nýbrž také jeho otec. „Dal mi jednu důležitou radu: nikdy nebuď spokojený, vždy je totiž co zlepšovat.“

Rodina a přítelkyně byly těmi hlavními, s kým Tarasenko sdílel radost z nominace do Soči. Jak sám přiznává, v dětství fandil Detroitu, kde hraje velká persona ruského hokeje Pavel Dacjuk, vedle nějž „Vladi“, jak jeho jméno v zámoří zkracují, obdivuje také Ilju Kovalčuka. Najednou byl s nimi v jednom týmu, který měl dovést sbornou na piedestal světového hokeje. Nestalo se, tým zklamal. Vše mělo navíc ještě druhou stránku – Tarasenko se sice dostal do výběru plného hvězd, od nichž se mohl hodně naučit, zároveň se ale dostal do pozice, kdy mu nevyhovoval čas na ledě a také úkoly, které měl plnit.

Do St. Louis se tak vrátil hodně rozmrzelý. „Byl z toho hodně smutný. Domnívám se však, že právě to z něj udělalo hráče, jakým teď je. Hráčem, který stále prahne po zlepšení a chce rozhodovat zápasy sám od sebe,“ ohlíží se na začátek roku Ken Hitchcock.

Zklamání ze sezony umocnilo také to, že se Tarasenko nakonec neobjevil v play-off. Začátek nové sezony ovšem dal opět důvod ke spokojenosti. Start sice nebyl nijak valný, Tarasenko za prvních sedmi utkání zaznamenal pět bodů (1+4). Pak se ale rozjel a stal se tahounem týmu, který začala trápit zranění.

Momentálně mají Blues na svém kontě sedmizápasovou šňůru vítězství. Tarasenka to však nechává klidným. „Musíme vítězit neustále. Teď máme na kontě šest nebo sedm vítězství?“ zeptal se novinářů při rozhovoru. Sedm, zněla odpověď. „Aha, tak to musíme přidat i osmé,“ vypálil okamžitě po zápase s New Jersey Devils, jenž bylo nejsledovanějším televizním utkáním Blues v tomto ročníku a v němž přidal další ze svých šikovných gólů a jen tak potvrdil stoupající formu, která ho vynesla až na čtvrté místo v tabulce produktivity.

Počátek formy lze hledat při utkání v Dallasu 28. října. V něm se stal prvním hráčem St. Louis po sedmnácti letech, kdy podobný počin zaznamenal Brett Hull, který završil hattrick gólem v prodloužení. Žádný tlak si ale ani potom Tarasenko nepřipouštěl. „Mám-li být upřímný, největší tlak cítím při turbulencích v letadle,“ vtipkoval po utkání.

Vtípky kolem Tarasenka se ostatně množí. „Nechci, aby k tomu někdy došlo,“ řekl například brankář Brian Elliott, když jej novináři ptali, zda je rád, že proti Tarasenkovi chytá jen při tréninku a ne v zápasech. Tarasenko totiž disponuje obdivuhodnou prací s pukem. "Má magické ruce. Nikdy nevíte, co provede," řekl o něm druhý brankář St. Louis Jake Allen. "Často to vypadá, že chce střílet a přihraje. Někdy zase naopak." A uznání se mu dostalo také od zkušeného Maxima Lapierrea. "Má asi nejlepší střelu, kterou jsem kdy v životě viděl. Navíc je to hráč, který umí rány přijímat. Vstřelil hattrick, ale přesto v tom utkání dokázal blokovat střely."

Sečteno dohromady, Tarasenko se stává v St. Louis čím dál oblíbenější a tlačí Blues dopředu. Na konci sezony navíc proběhnou rokování o nové smlouvě. Tarasenkovi ta stávající skončí a stane se tak omezeným volným agentem. To v praxi znamená, že St. Louis může počkat na nabídky ostatních týmů, pak je případně dorovnat a Tarasenka si nechat. Otázkou ovšem je, o kolik si Tarasenko řekne. Jeho americké dvojče T.J. Oshie pobírá 4,2 milionu, Jaden Schwartz, který byl draftován ve stejnou dobu jako Tarasenko, bere 2,35 milionu a sám Tarasenko momentálně 900 tisíc.

To však GM Armstronga ponechává klidným. „Jsem ve velmi komfortní situaci. Jsme dohodnuti, že se o všem budeme bavit až na konci sezony,“ uzavřel.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter